První medaile z mistrovství republiky dospělých, deváté místo na mistrovství světa nebo vyhraný turnaj evropského badmintonového circuitu. To byl můj badmintonový rok 2016. Ale především to byl rok nových zkušeností a parádních zážitků. Skvělý rok!
V únoru jsme spolu s Michalem Hubáčkem získali bronzovou medaili ve čtyřhře na mistrovství republiky dospělých a ve dvouhře jsem v souboji o medaili potrápil českou jedničku Milana Ludíka, kterému jsem vzal první set a třísetové drama si opravdu užil.
V šestnácti letech to není špatné, ale pořád pro mě byl hlavní cíl úspěch na Mistrovství Evropy sedmnáctiletých. Na turnaji jsem neprohrál jediný zápas, na medaili to přesto nestačilo.
V soutěži družstev jsem hrál vždy dvouhru a čtyřhru a přispěl k tomu, že náš tým vyhrál svou skupinu. V zápase o postup do semifinále jsem porazil dánskou jedničku a s Petrem Beranem i nejlepší dánský pár, který se o týden později v soutěži jednotlivců stal mistry Evropy, ale náš tým nakonec podlehl Dánsku 2:3 a obsadil konečné páté místo.
Těžké zápasy v soutěži družstev mě vymačkaly jako citrón, který jsem si následně mačkal do čaje. Před soutěží jednotlivců jsem totiž ulehl do postele. Říká se, že nejlepší forma je vyležená, ale po prvním vyhraném zápase mezi jednotlivci, kde jsem byl nasazená jednička, jsem zalehl definitivně. Místo cesty za medailí jsem odjel domů. Ale i to patří ke sportu.
V letní přípravě jsem se hezky opálil, ale hlavně zlepšil úderovou techniku i pohyb po kurtu a těšil se na podzimní část sezóny, až to všechno zužitkuji.
Opálení ještě nevybledlo a začalo to výborně. Na Slovak Open jsem postoupil z kvalifikace až do druhého kola. Potom jsem k tomu přidal ještě lepší výsledek na Hungarian International, kde jsem v nejlepším zápase roku jasně přehrál 200. hráče světa Inda Saranga 3:0 na sety, poprvé postoupil do hlavní soutěže na turnaji International Challenge a na světovém žebříčku se už najdu kolem 400. místa.
Všechno jsem zakončil čtyřmi povedenými výsledky mezi juniory.
Na mistrovství světa juniorů jsem porazil nejlepšího Korejce a Němce, ve dvouhře skončil na 17. příčce, s Petrem Beranem jsme byli ve čtyřhře 9.
Konec podzimu patří „mistrovství Česko-Slovenska“. Na Czech Junior jsem obsadil druhé místo, na Slovak Junior se mi podařilo zvítězit nad nemocí i soupeři a celý turnaj jsem vyhrál.
Jak jsem psal v úvodu, byl to skvělý rok. Pomohl mi k tomu celý tým, rodiče, trenér, sparringpartneři, fyzioterapeutka, sponzoři a partneři. Všem moc děkuji a těším se na rok 2017!